O d k a z y :
Ing. D. Maťová
JUDr.Dostálová
Kontakt:
Anenská 10, Brno
(4. patro)
(po telefonické domluvě)
Jana Jarušková
728 74 04 49
Věra Pakostová
604 37 55 46
e-mail: info@zeny50.cz
účet: 2632777001/5500
účet: 2100584743/2010
Statutární město Brno
Srdečně Vás zveme na seminář, ve kterém se společně s MUDr. Ivanem Peškou zamyslíme nad jednotlivými etapami
lidského života, vztahovými otázkami i dalšími událostmi, které mohou potkat nás či naše blízké.
Zahájení: | 9. října (Út 16.30 - 18.30 hod.) |
Kolikrát: | proběhne 10 lekcí |
Intervaly: | po 14 dnech |
Počet: | min. 7 - max. 12 osob |
Místo: | Centrum Ženy50; Anenská 10 |
Lektor: | psychiatr MUDr. Ivan Peška |
Celý kurz: | 1 300,- Kč / členky 1 000,- Kč |
1 lekce: | 130,- Kč / členky 100,- Kč |
Erik H. Erikson, německý psycholog ovlivněný Freudovou psychoanalýzou, po nástupu fašismu emigroval do USA,
kde žil do konce svého života. Zde vypracoval velmi pozoruhodnou teorii vývoje lidského života,
jehož běh rozdělil do 8 životních stupňů. Na každém stupni vývoje musí jedinec vyřešit základní
psychologický rozpor. Jen jeho vyřešením získává volnou cestu, aby mohl pokračovat ve zdravém rozvoji své osobnosti.
Nevyřešení vývojového rozporu vede k ustrnutí ve vývoji, případně k rozvoji psychických poruch.
V první části našeho cyklu se seznámíme s klíčovými body Eriksonovy teorie tzv. "8 věků člověka".
Poznání nám pomůže hlouběji pochopit celý běh lidského bytí od narození do smrti.
Spíše než o přednášku půjde o podněty ke společné diskuzi na téma:
Muži a ženy jsou odlišné bytosti - a to přesto, že patří ke stejnému živočišnému druhu.
Jejich světy se výrazně liší, ženy a muži vyznávají mnohé odlišné hodnoty, stanovují si v životě odlišná pravidla.
Věda teprve ve 20. století přinesla pozoruhodné poznatky o tom, že rozdíly mezi oběma pohlavími nejsou dány
jen genetikou a výchovou, ale specifičtěji odlišnostmi v naprogramování mozku a v odlišném působení
hormonů - a to ještě před tím, než se dítě narodí.
Krize středního věku je termín zavedený v roce 1965 Elliotem Jaquesem, který jí chápal jako období,
kdy si dospělý jedinec uvědomuje stále jasněji svou vlastní smrtelnost a začíná si klást otázku,
kolik času mu zbývá v jeho životě. Je prožívána mnohými lidmi během přechodu ve středním věku,
když si uvědomí, že jim uplynula více než polovina života. Lidé mohou v této věkové periodě přehodnocovat to,
čeho dosáhli, a srovnávat to se svými sny. Výsledkem může být touha udělat zásadní změny v klíčových aspektech
svého života - v kariéře, v harmonii pracovního života, v manželství, romantických vztazích, fyzickém vzhledu
nebo velikosti finančních výdajů.
Syndrom prázdného hnízda je "stav", který může postihnout ženu v době, kdy poslední dítě opustí domov.
Může se také projevit, když dítě vstoupí do manželství, neboť jeho sňatek je jasným signálem, že matka
již není propříště potřebná tak, jako byla dosud. Pojem se stal užívaným pro pocity smutku a emoční
krize, které mnoho žen prožívá, když s nimi jejich děti přestávají žít a když již nepotřebují jejich každodenní péči.
V tomto setkání bude věnována pozornost jednak tzv. látkovým závislostem (na alkoholu, drogách, čokoládě, jídle...), ale také jiným závislostem - na tzv. "výherních" automatech, počítačových hrách, hazardních hrách, na mobilu, na televizních seriálech a konečně závislosti mimořádně důležité - závislosti na jiném člověku. Je možná málo známo, že jednou z nejčastějších, avšak mnohdy opomíjených, psychiatrických diagnóz je dg: "závislá porucha osobnosti". Povíme si o ní více.
V této dvouhodině se dozvíme o složitosti vztahů mezi matkami a dcerami, o jejich vzájemné lásce, ale i rivalitě a soutěživosti,
o tom, jak matčin vzor formuje osobnost dcer - v dobrém i v tom horším. Jak matčino chování k manželovi formuje vzorec
chování dcery k mužům. Jak je pro mnohé dcery nesnadné osamostatnění se a vymanění se z vazeb k matce.
Budeme si ale povídat také o vztahových pastech, které mohou číhat zvláště na syny osaměle žijících matek,
o oidipském konfliktu ("komplexu"), "syndromu věčného chlapce" a o jednom významném fenomenu dnešní
doby - mužích, kteří žijí jako tzv. singles.
Když se řekne "babička", komu by nevytanul v mysli obraz paní Magdaleny Novotné z "Babičky" B. Němcové.
Jaké jsou dnešní babičky? Platí stále, že babička je pro vnoučata "pokladem" a
někdy nejdůležitější osobou dětství?
Mění se v posledních desetiletích poslání a funkce babiček pod vlivem celospolečenských změn?
Kde jsou hranice, které by babičky měly ve vztahu k vnoučatům respektovat?
Jakých "poklesků" se babičky nejčastěji dopouštějí? Deset rad pro Babičku s velkým "B".
A také povídání o tom, jak složité jsou mnohdy vztahy mezi tchýněmi a snachami, jak bolestné mohou
být vzájemné konflikty pro všechny strany (tchýně, snacha, vnoučata...). Je možné i zde stanovit nějaká pravidla pro "splavnost" vztahů?
Stáří je posledním obdobím lidského života. Jeho počátek je velmi individuální, je těžké stanovit jeho obecnou hranici. Skutečností je, že s vývojem lidské společnosti, s pokrokem techniky a medicíny se hranice stáří posouvají stále do vyššího věku. Je spojeno s úbytkem sil tělesných i duševních, se změnami v tělesných funkcích, s nárůstem nemocí. Ale také s osamělostí, opuštěností a mnohdy se "ztrátou životního programu", jak to nazval slavný český lékař prof. Charvát. Lze na stáří nalézt i něco pozitivního?
O Alzheimerově nemoci se dnes hovoří jako o "tiché epidemii". Odhaduje se, že v roce 2000 žilo v České republice asi 60 tisíc osob s touto diagnózou, v roce 2012 již 120 tisíc. Pokud se nepodaří nárůst této neurodegenerativní nemoci zastavit, pak vědci předpokládají, že se počty postižených osob do roku 2050 zečtyřnásobí. Jaké jsou příčiny této "epidemie", co nemoc způsobuje, jaké jsou její projevy, jaké její důsledky pro samotné nemocné a pro pečující okolí. A pro společnost. Jaké jsou léčebné možnosti dnes a jaké pokroky lze v léčbě očekávat do budoucna?
Náš pozemský život je vymezen narozením a smrtí. Ta je neodvratná. Jak se s faktem našeho neodvratného fyzického konce vypořádat?
Je možné se na smrt připravit? Musí být umírání opravdu tak těžké, jak o tom psal básník? Existují "dobré umírání"
a "dobrá smrt"? A co smrt našich blízkých, jak ji budeme snášet? Jak přijmout její důsledky pro náš další život?
Hlásit se můžete u Jany Jaruškové na tel. 728 740 449 nebo na e-mailu
info@zeny50.cz
Přihláška je závazná po zaplacení ceny semináře.
Zpět
© 2007-2019 Ženy50, z. s. poslední aktualizace 22. 2. 2019