
Kontakt:
Anenská 10, Brno
(4. patro)
tel.: 543 212 700
(v době konání akcí)
Jana Jarušková
728 74 04 49
Věra Janáková
732 34 89 93
Věra Pakostová
604 37 55 46
e-mail: info@zeny50.cz
SLOVAK-CZECH WOMEN's FUND
Jihomoravský kraj
Ministerstvo kultury ČR
Odbor zdraví MMB
Odbor kultury MMB
V sobotu 6. června 2009 se sluníčko jen neochotně proklubávalo mezi mraky,
když jsme se po sedmé hodině ranní začali scházet na Zvonařce, stanivišti 20. Včetně našich milých
průvodců - Evy a Frediho - nás bylo 27. Prakticky jeden školní výlet. Taky jsme téměř sami obsadili
luxusní autobus Tourbusu.
Přestože je Vídeň z Brna "co by kamenem dohodil", cesta autobusem trvá prakticky 2,5 hodiny. Navíc po okrskách, takže nic
příjemného pro labilnější žaludky.
Konečně jsme na místě, vystupujeme a nedočkavě míříme ke stanici metra. A už nás čekají první památky: Dom sv. Štěpána, u kterého se právě
šikuje a vzápětí i začíná hrát skotská kapela, přirozeně nechybí typické skotské sukně a dudy.
Všudypřítomné bryčky, koně, spousty krásných staveb, památek, nestačíme vnímat, co nám Eva vypráví o každé z nich.
A políbení na ručku, které se Věře dostalo od samotného pana Mozarta!
Hofburg, balkon císařovny Sissi, socha Marie Terezie, stáje lipicánů, které jsme měli možnost shlédnout
z bezprostřední blízkosti, když kolem nás procházeli. Informace střídala informaci,
takže jsme rádi spočinuli uprostřed rozkvetlých růžových keřů a vybalili své svačinky. Sluníčko rozehnalo mraky,
navzdory předpovědi přívalových dešťů, a my jsme odložili poslední mikiny a opájeli se spolu s nepřebernými barvami
růží i teplými doteky slunečních paprsků.
Kašny, sochy, jezírka, kačenky,... Radnice s postavou rytíře "Rathausmanna", který se stal symbolem města Vídně,
naproti Hradní divadlo.
Odpočinek v místech, kde ráda sedávala i císařovna a pak uzavíráme naši cestu, ještě prohlídka
morového sloupu (je větší a honosnější než v Brně, asi zde mor řádil víc), kostela sv. Petra, orloje.
Při nástupu do metra na zpáteční cestě zjišťujeme, že jedna z nás chybí. V metru další ztráta, okradení,
naštěstí jen o českých 100 Kč.
V Prátru máme rozchod. Posledních chvilek každý užívá po svém.
Na nástupišti autobusu jsme se shledali všichni. I ta "ztracená"... Jen ji něco padlo do oka, než stačila znovu prozřít,
byli jsme pryč. Ale čas si užila po svém. Nelitovala.
Na zpáteční cestě, uvnitř autobusu, nám již nikterak nevadil ani přívalový déšť, který přeci jen přišel. A v Brně bylo po dešti,
takže jsme se krásně dopravili do svých domovů. Unavení, plni zážitků a spokojeni z příjemně prožitého dne.
© 2007-2010 Ženy50, o.s. poslední aktualizace 2.9.2010