Vzdělávání,  setkávání,  sdílení  -  nejen  pro  ženy  50+

Zájezd do Vídně    (6. června 2009)

zájezd do VídněV sobotu 6. června 2009 se sluníčko jen neochotně proklubávalo mezi mraky, když jsme se po sedmé hodině ranní začali scházet na Zvonařce, stanivišti 20. Včetně našich milých průvodců - Evy a Frediho - nás bylo 27. Prakticky jeden školní výlet. Taky jsme téměř sami obsadili luxusní autobus Tourbusu.

Přestože je Vídeň z Brna "co by kamenem dohodil", cesta autobusem trvá prakticky 2,5 hodiny. Navíc po okrskách, takže nic příjemného pro labilnější žaludky. Konečně jsme na místě, vystupujeme a nedočkavě míříme ke stanici metra. A už nás čekají první památky: Dom sv. Štěpána, u kterého se právě šikuje a vzápětí i začíná hrát skotská kapela, přirozeně nechybí typické skotské sukně a dudy.

Všudypřítomné bryčky, koně, spousty krásných staveb, památek, nestačíme vnímat, co nám Eva vypráví o každé z nich.

A políbení na ručku, které se Věře dostalo od samotného pana Mozarta!
zájezd do Vídně
Hofburg, balkon císařovny Sissi, socha Marie Terezie, stáje lipicánů, které jsme měli možnost shlédnout z bezprostřední blízkosti, když kolem nás procházeli. Informace střídala informaci, takže jsme rádi spočinuli uprostřed rozkvetlých růžových keřů a vybalili své svačinky. Sluníčko rozehnalo mraky, navzdory předpovědi přívalových dešťů, a my jsme odložili poslední mikiny a opájeli se spolu s nepřebernými barvami růží i teplými doteky slunečních paprsků.
zájezd do Vídně
Kašny, sochy, jezírka, kačenky,... Radnice s postavou rytíře "Rathausmanna", který se stal symbolem města Vídně, naproti Hradní divadlo.
zájezd do Vídně
Odpočinek v místech, kde ráda sedávala i císařovna a pak uzavíráme naši cestu, ještě prohlídka morového sloupu (je větší a honosnější než v Brně, asi zde mor řádil víc), kostela sv. Petra, orloje. Při nástupu do metra na zpáteční cestě zjišťujeme, že jedna z nás chybí. V metru další ztráta, okradení, naštěstí jen o českých 100 Kč.

V Prátru máme rozchod. Posledních chvilek každý užívá po svém.
zájezd do Vídně
Na nástupišti autobusu jsme se shledali všichni. I ta "ztracená"... Jen ji něco padlo do oka, než stačila znovu prozřít, byli jsme pryč. Ale čas si užila po svém. Nelitovala.

Na zpáteční cestě, uvnitř autobusu, nám již nikterak nevadil ani přívalový déšť, který přeci jen přišel. A v Brně bylo po dešti, takže jsme se krásně dopravili do svých domovů. Unavení, plni zážitků a spokojeni z příjemně prožitého dne.

Zpět

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.

logo   © 2007 - 2019  Ženy50, z. s.,     poslední aktualizace   22. června 2019